3 kroky v první pomoci
R – rozhlédni se
- dbát na vlastní bezpečnost (kontrola okolí kvůli případnému nebezpečí), zjistit mechanismus úrazu (co se stalo), zjisti počet zraněných
Z – zareaguj
- poskytnutou první pomoc dle situace – život zachraňující úkony
- krvácení (zástava krvácení – tlak do rány, tlakový obvaz, škrtidlo, tamponáda)
- bezvědomí (oslovení, zatřesení, reakce na podněty; v případě dýchání zotavovací/stabilizovaná poloha)
- dýchaní (pokud zraněný nedýchá zahájení pulmonální resuscitace
P – přemýšlej
- zjistit další okolnosti situace, doptávat se na další skutečnosti (léky, nemoci akutní či chronické, alergie, místo a intenzita bolesti)
Volání na tísňovou linku
155 v případě úrazu, 112 v případě dopravní nehody
Kdy volat VŽDY na tísňovou linku
– při život ohrožujících stavech (zástava dýchání a krevního oběhu, bezvědomí, silné vnější krvácení)
– při závažných úrazech hlavy, páteře, hrudníku, břicha, pánve
– při dopravních nehodách se zraněnými osobami
– při náhlých stavech (akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, závažná alergická reakce,…)
– při závažných či rozsáhlých popáleninách
– nemožnost chůze + nesnesitelná bolest
Jak volat záchrannou službu 155
KDE?
– město/obec
– ulice, číslo, vchod, poschodí
– záchytné body
CO?
– při vědomí / v bezvědomí
– dýchá / nedýchá
– nekrvácí / krvácí
– příznaky….
KOMU?
– věk
– pohlaví
– závažné skutečnosti
Aplikace ZÁCHRANKA
– přesná poloha GPS
– jedním tlačítkem přivolaní tísňové linky
– „Nemohu mluvit“ – poslaní datové SMS
– mapa automatizovaných externích defibrilátorů (AED)
KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE
POUŽITÍ AED PŘI KPR
PRVNÍ POMOC PŘI BEZVĚDOMÍ
ZÁSTAVA KRVÁCENÍ
PRVNÍ POMOC PŘI POPÁLENÍ
PRVNÍ POMOC PŘI ZLOMENINÁCH
POSTUP PŘI AUTONEHODĚ
DUŠENÍ
Kardiopulmonální (resp. kardiopulmocerebrální) resuscitace je soubor úkonů prováděných při zástavě základních životních funkcí – dechu a/nebo krevního oběhu. V případě, že je postižená osoba v bezvědomí, je důležité zkontrolovat, jestli dýchá a zda má hmatný puls. Cílem KPR je odvrácení klinické smrti.
Až 80 %srdečních zástav bez ohledu na vznik příčiny má v prvních minutách poruchu srdečního rytmu – komorovou fibrilací, komorovou tachykardií. Prostřednictvím AED je možné dodat kontrolovaný elektrický výboj nazývaný defibrilace, který může obnovit normální srdeční rytmus.
Příčiny stavů bezvědomí mohou být neúrazové (otrava alkoholem, hypoglykémie, epileptický záchvat či cévní mozková příhoda) a úrazové (otřes mozku, pohmoždění či poškození lebky a mozku).
Příčinami krvácení mohou být dopravní nehody, vážné úrazy na pracovišti(úrazy u strojů, pil, cirkulárky, …), neopatrnost s ostrými předměty, amputační poranění či otevřené zlomeniny. V případě masivního krvácení je nejméně času na záchranu postiženého. Po 1-1,5 minutě masivního krvácení člověk ztratí takové množství krve, že už není možná záchrana. Proto nejprve zastavujeme krvácení a až poté voláme záchrannou zdravotnickou službu.
Popáleniny vždy chladíme čistou studenou vodou z vodovodního kohoutku 20 min nebo dokud přináší úlevu.
Příčinami zlomenin mohou být pády, nárazy, vysokoenergetické úrazy (např. při autonehodě) či tlak na kosti/klouby.
Při autonehodě zastavujeme vlastní vůz až za nehodou v bezpečné vzdálenosti (vzdálenost záleží na místě nehody). Vozidlo zajistíme proti pohybu, zapneme výstražná světla a vyndáme klíčky ze zapalování. Před vystoupením z vozu si oblékneme reflexní vestu, vezmeme lékárničku, mobil a výstražný trojúhelník.
Prvním manévrem jsou údery mezi lopatky (Gordonův manévr) a stlačení nadbřišku (Heimlichův manévr). Osoba vykonávající manévr se postaví za osobu, která se dusí. Jednu ruku sevře v pěst a přiloží mezi dolní konec hrudní kosti a pupek. Druhou rukou obejmeme osobu, uchopí pěst druhé ruky a silně stlačí nahoru a dovnitř.